Ivan Vojnár (1942, Žilina) patří k nejzajímavějším českým kameramanům a dokumentaristům, v poslední době však upoutal i svými hranými projekty. Vystudoval kameru na pražské FAMU a prosadil se jako blízký spolupracovník řady významných dokumentaristů. V roce 1988 natočil portrét mima Bolka Polívky Sen o pierotovi. Mezi další dokumenty, jež režíroval, patří Strach (1989), Krajina s ohněm (1992), Nespavost (1993) či Herci (1995). Esej o pacientech psychiatrické léčebny V zahradě mu získala hlavní cenu v kategorii dokumentů na MFF v Karlových Varech 1995. V roce 1997 debutoval hraným podobenstvím Cesta pustým lesem a v hledání pravdy a skutečnosti na pomezí hraného a dokumentárního filmu pokračoval Lesními chodci (2003). Nový směr v jeho dokumentární tvorbě naznačily středometrážní úvaha Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře (2000) a dokumentární anketa Rozpomínání (2006). Svým zatím posledním projektem – Zeny mojho muza - se opět vrátil k hranému filmu. Výrazným tématem jeho filmů je jinakost. V České společnosti totiž podle vlastních slov neshledává dostatek smyslu pro pochopení jiných kulturních skupin. Proto se snaží klást ve svým filmech velký důraz na pozorování a vnímání jinakosti. Svoji pracovní metodu sám označuje jako „umělecký esej“, ve kterém se prolínají a navzájem obohacují žánry hraného a dokumentárního filmu. Často a rád ve svých filmech cituje z divadla.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
