Srpen na Docalliancefilms.com - DIÁŘE A ROMÁNY PAVLA KOHOUTA

Spisovatel a polepšený komunista Pavel Kohout se omlouvá! Opět. Je skoro s podivem, zda má tohle ve svých osmdesáti letech zapotřebí. Dokumentární film, který u příležitosti jeho úctyhodného výročí vznikl, nedává na takovou otázku odpověď. Možná chce spíše tvořit komentář, nechat promlouvat svědky a záznamy o Kohoutovi, než jeho samotného.

Půlhodinový dokument v režii Radima Procházky zachycuje Pavla Kohouta ve dvou rovinách. O Pavlu Kohoutovi spisovateli, o jeho díle, poetice, myšlení má svědčit zástupně skrze divadelní představení režiséra J.A.Pitínského a jeho hereckého souboru. Představení vzniká ke příležitosti spisovatelových narozenin jako koláž z jeho literárního i dramatického díla. O Pavlu Kohoutovi jako člověku mají zase svědčit jeho vlastní deníkové záznamy, které ho provází životem už od druhé poloviny padesátých let.

Je nepochybně zajímavé sledovat divadelního režiséra, jak hledá v limitovaném čase co nejefektivnější výraz pro Kohoutovy postavy, snaží se je uchopit a porozumět jim, i když mu mohou být cizí. Hovoří s herci, nabízí jim své postřehy a nápady, ptá se, snaží se rozptýlit jejich obavy, že je představení příliš „ukecané“. Společně podrobují spisovatelovo dílo jakémusi bleskovému chirurgickému zákroku na válečné frontě, kde není čas si brát servítky a ohledy, ale za cenu nejrůznějších amputací zachovat to nejpodstatnější, tedy život sám.

Rozhovor s Pavlem Kohoutem nad jeho diáři je podstatně méně dramatický a vypovídající. Samotné rozhodnutí ubírat se spisovatelovou minulostí přes různá výročí jeho narozenin ani mnoho dramatického neslibuje. Deníkové záznamy jsou strohé a věcné, Kohout se sám do obsažnějších komentářů nepouští. A ani nedostává takové intimní otázky, které by jej k zaujatějšímu komentáři provokovaly.

Nakonec se během samotné oslavy ukazuje, že mocnějším svědkem lidského historie není její prostý a věrný záznam, ale umělecká interpretace. Divadelní představení (které nakonec kromě nejznámějších románů obsahuje i svazáckou píseň z padesátých let o dobývají vesmíru) oživující Kohouta spisovatele představuje možná méně fakticky věrný, ale o to živější a provokující komentář ke Kohoutově minulosti, než nám během filmu poskytl spisovatel sám.

Na divadelní scéně zřetelně vystoupí stín minulosti, minulosti jednotlivých osudů i celé naší země. Sám tvůrce na tento stín po skončení představení reaguje. Jeho řeč tvoří vyvrcholení celého Procházkova snímku. Kohout se ve svém projevu k minulosti vrací, současně se nenápadně za omlouvá za svou vlastní minulost (pokolikáté už ve svém životě?). V soukromém rozhovoru nad tímto stínem naopak jen mávne rukou.

Dokument Radima Procházky jemně naznačuje, že Pavel Kohout by se ani za svou minulost omlouvat nemusel, kdyby nebyl (a nechtěl být) osobou veřejnou. Možná také kdyby byl kdysi pouze komunistou a nikoliv básníkem komunismu. Síla svědectví obtisknutého do umění je velká a provokující a umělec si toho musí být vědom. Budovatelská poezie Pavla Kohouta bude stále existovat vedle jeho pozdějších (a mnohem zajímavějších a lepších!) románů a her. Není však potřeba se nad tím pohoršovat. Spíš se poučit.

Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.

Členové Doc Alliance

Chcete být pravidelně informováni o našem filmovém programu?

Odesláním registrace k Newsletteru souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickými prostředky a souvisejícím zpracováním osobních údajů pro účely zasílání Newsletteru Doc-Air Distribution s.r.o. a potvrzuji, že jsem si přečetl(a) Zásady zpracování osobních údajů, textu rozumím a souhlasím s ním, přičemž beru na vědomí práva zde uvedená, zejména právo na námitky proti provádění přímého marketingu.

Poslat svému Junioru

Zavřít