Když se z točení filmů stane životní obsese...

První ucelená retrospektiva portugalské dokumentaristky Catariny Mourão nabízí výjimečnou příležitost seznámit se s osobou autorky nejen prostřednictvím filmového jazyka, ale i běžné řeči. Čtěte jedinečný online rozhovor s naším filmovým virtuálním hostem!

První ucelená retrospektiva portugalské dokumentaristky Catariny Mourão nabízí výjimečnou příležitost seznámit se s osobou autorky nejen prostřednictvím filmového jazyka, ale i běžné řeči. DAFilms.cz, hostící přehlídku autorčiných snímků od 20. ledna do 2. února 2014, proto Catarinu přizval k rozhovoru, který - jak jinak - proběhl online.

Co vás přivedlo k filmu? Jak jste začínala?

To je vždycky těžká otázka. Asi to bude tím, že jsem k filmu tíhla už jako malá, a ačkoli jsem netušila, že svůj život zasvětím filmu, trávila jsem v kinosálech celé hodiny. Později jsem vystudovala práva, což pro mě byla noční můra, a až pak jsem dala na svůj instinkt a přihlásila se na filmovou školu. Po jejím absolvování jsem natočila svůj první snímek Out of Water a brzy následoval film The Lady of Chandor. Byla to pro mě výzva, která mě bavila a naplňovala, a tak se točení filmů stalo mou celoživotní posedlostí. Jelikož je filmařina celistvý proces, ve všech jejích dimenzích, a protože ráda pracuji samostatně, abych ke každému projektu nalezla ten správný kinematografický a produkční přístup, stalo se pro mě natáčení takřka životním stylem.

Proč točíte zrovna dokumentární filmy? Čím jsou pro vás zvláštní?

Když jsem začínala točit filmy, tak mi dokument připadal jako svobodnější způsob filmového vyjádření, nesvazovalo jej tolik pravidel a dogmat, obzvláště co se řemeslné stránky týče. Ráda přizpůsobuji pracovní proces každému projektu na míru. Fascinovalo mě, jak film dokáže zacházet se vším, s čím se setkávám. Necítila jsem nutkání mít kontrolu nad vším, co se točí, spíše mě bavilo vytvářet ty správné okolnosti, aby se před kamerou mohlo něco odehrát, třeba i něco nečekaného. Zdálo se mi, že takový přístup, taková práce s „realitou“, se pro dokument obzvlášť hodí. Nejsem si jistá, zda slovo „dokument“ přesně vystihuje to, co dělám - ale jestli dokument znamená, že natáčíte to, co vás bere, a zblízka vnímáte svět kolem sebe, tak v tom případě to sedí.

Která témata považujete ve svých snímcích za nejdůležitější? Je to paměť, čas, nebo něco jiného?

Řekla bych, že témata nejsou na mých filmech to nejzásadnější. Natáčela jsem děti, staré lidi, instituce či tvůrčí procesy. Společným jmenovatelem toho všeho by mohl být mikrokosmos. Ráda natáčím ve vymezeném prostoru, abych se mohla ponořit hlouběji, dostat se postavám pod kůži a detailně prozkoumat jejich vztah k okolnímu světu. Téma času a paměti samozřejmě mými filmy prostupuje. Já se však především snažím přenést vnitřní konflikty lidí související s jejich vzpomínkami a jejich pokusy sladit minulost a současnost do vizuální podoby. Pomocí prostoru a obrazu se snažím vytvořit vizuální metafory, které vypovídají o vnitřních světech lidí.

Jste jedním ze zakládajících členů Portugalské dokumentární asociace Apordoc. Z jakého důvodu jste ji založili a jak se projektu daří v současnosti?

Na konci devadesátých let se v Portugalsku slovo „dokument“ skloňovalo v souvislosti s televizí a porevolučními propagandistickými filmy. Myšlenka, že by dokument mohl být druhem filmového umění, ačkoli trochu specifickým, byla spoustě lidí podezřelá. Bylo příznačné, že když filmoví tvůrci žádali o finanční podporu u Portugalského filmového institutu, museli se hlásit v rámci soutěže krátkých filmů. V té době bylo opravdu důležité hájit autorský dokument, který je otevřený experimentování a novým metodám, ale v rámci kontextu, který by respektoval jeho zvláštní postavení. Asociaci původně tvořila skupina lidí, kteří prostě měli rádi dokumenty, chtěli se dívat na filmy a bavit se o nich. Postupně jsme se však stali nátlakovou skupinou, která autorský dokument propagovala u diváků i institucí. A jak se naše skupina rozrůstala a začala rozšiřovat své cíle, dospěli jsme k závěru, že by se z nás měla stát asociace se vším všudy. V současnosti Apordoc pořádá významné akce související s dokumentem, jako je Mezinárodní filmový festival Doclisboa, seminář Docs Kingdom, pitchingové fórum Lisbon Docs a mnoho dalších akcí. Díky Apordocu a všem zúčastněným už dokument není v portugalské filmové krajině považován za UFO - neidentifikovatelný kinematografický objekt. Jeho koncept se samozřejmě neustále vyvíjí, to je na něm to krásné.

Vaše retrospektiva je uvedena online. Co si myslíte o budoucnosti služeb Video on Demand?

Mám z té online retrospektivy velkou radost. Je to skvělý způsob, jak lidem zprostředkovat dílo natočené v průběhu několika let, a ne jen jediný film. Jako divák jsem díky tomuto systému sama zhlédla spoustu snímků. Sice to nemůže nahradit sledování filmu v kině, což pro mě zůstává velice silným zážitkem, ale rozhodně zde vzniká prostor pro nejrůznější kinematografie a perspektivy, které dříve byly jen těžko dostupné.

Milá Catarino, děkujeme vám za váš čas a zajímavé odpovědi. Jsme moc rádi, že se vaše dokumentz staly součástí našeho online katalogu a že divákům můžeme nadále představovat barvitou portugalskou dokumentární scénu.

Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.

Členové Doc Alliance

Chcete být pravidelně informováni o našem filmovém programu?

Odesláním registrace k Newsletteru souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickými prostředky a souvisejícím zpracováním osobních údajů pro účely zasílání Newsletteru Doc-Air Distribution s.r.o. a potvrzuji, že jsem si přečetl(a) Zásady zpracování osobních údajů, textu rozumím a souhlasím s ním, přičemž beru na vědomí práva zde uvedená, zejména právo na námitky proti provádění přímého marketingu.

Poslat svému Junioru

Zavřít