Retrospektiva režiséra Berta Haanstry – filmaře hledající zrcadlo společnosti
Bert Haanstra se narodil v roce 1916 v Holtenu v Holandsku, profesionálním filmařem se stal v roce 1947. Mezinárodní věhlas si získal krátkým dokumentárním snímkem Zrcadlo Holandska, za který obdržel Grand Prix za krátký film na festivalu v Cannes v roce 1951. Celkem získal Haanstra téměř stovku ocenění. Haanstra se věnuje zrcadlení společnosti, ale také samotnému materiálu většiny zrcadel a to sklu ve stejnojmenném snímku Sklo - krátký, Oskarem oceněný, film je natočený ve sklárnách v Leerdamu a Schiedamu a ukazuje práci foukačů skla. Další film je kupříkladu svižná a veselá montáž s názvem ZOO. Pomocí záběrů z amsterdamské ZOO Haanstra poukazuje na některé podobnosti mezi člověkem a zvířetem.
Do 2. června ke zhlédnutí ZDARMA.
Retrospektiva režiséra Berta Haanstry – filmaře hledající zrcadlo společnosti
Bert Haanstra se narodil v roce 1916 v Holtenu v Holandsku, profesionálním filmařem se stal v roce 1947. Mezinárodní věhlas si získal krátkým dokumentárním snímkem Zrcadlo Holandska, za který obdržel Grand Prix za krátký film na festivalu v Cannes v roce 1951. Celkem získal Haanstra téměř stovku ocenění. Haanstra se věnuje zrcadlení společnosti, ale také samotnému materiálu většiny zrcadel a to sklu ve stejnojmenném snímku Sklo - krátký, Oskarem oceněný, film je natočený ve sklárnách v Leerdamu a Schiedamu a ukazuje práci foukačů skla. Další film je kupříkladu svižná a veselá montáž s názvem ZOO. Pomocí záběrů z amsterdamské ZOO Haanstra poukazuje na některé podobnosti mezi člověkem a zvířetem.
Do 2. června nabízíme filmy režiséra ke zhlédnutí ZDARMA.
BIOGRAFIE
Bert Haanstra se narodil v roce 1916 v Holtenu v Holandsku, profesionálním filmařem se stal v roce 1947. Mezinárodní věhlas si získal krátkým dokumentárním snímkem Spiegel van Holland/ Zrcadlo Holandska, za který obdržel Grand Prix za krátký film na festivalu v Cannes v roce 1951. V padesátých letech natočil šest filmů pro koncern Shell, mimo jiné snímek Strijd zonder einde/ Nepřátelský svět (1955) o hmyzu šířícím smrtelné choroby a o boji s nimi. V roce 1958 získal jeho snímek Glas/ Sklo a skláři, filmová improvizace natočená ve sklárně, Oskara za nejlepší krátký dokument. Natočil i několik hraných filmů. Fanfare/ Dechovka, komedie odehrávající se v malé holandské vesničce, představuje druhý nejpopulárnější film v Holandsku vůbec (měřeno dle návštěvnosti), předčí jej pouze Turecký med Paula Verhoevena. V zahraničí však snímek nevzbudil větší pozornost. Ve svých krátkých i celovečerních dokumentech, jako jsou Alleman/ Království u moře či Stem van het water/ Hlas vody, se Haanstra zamýšlí nad Holandskem a jeho obyvateli. Díky svým filmům se stal jedním z nejoblíbenějších filmařů v dějinách holandské kinematografie. Snímek Království u moře shlédlo v kinech dvacet procent holandské populace. V sedmdesátých a osmdesátých letech se Haanstra zabýval novým tématem. Natočil několik filmů o zvířatech. V celovečerním dokumentu Bij de beesten af/ Velká kniha života (1973), na kterém spolupracoval mimo jiné s Fransem de Waalem a Jane Goodall, srovnal chování zvířat s chováním lidí. Celkem získal Haanstra téměř stovku ocenění. Zemřel v Hilversumu.
Další filmy
Alleman - V celovečerním dokumentárním snímku Alleman Bert Haanstra vykresluje portrét Holandska a Holanďanů, a to svým nenapodobitelným způsobem. Částečně pomocí skryté kamery sleduje lidi v nejrůznějších situacích. Ukazuje neobyčejné v obyčejném a naopak. Neradostná léta poválečného období minula a většině lidí se žije lépe než kdy jindy. Království u moře svědčí o jisté spokojenosti. Haanstra nabízí pozitivní vidění světa. Lidé samozřejmě mají i své chyby a své zvláštnůstky, avšak režisér se na své krajany nehněvá. Scéna, ve které malý chlapec na dřevěných bruslích neustále padá na zem, až se mu po dlouhém tréninku podaří udržet na nohou, se stala u publika jednou z nejoblíbenějších. Další scéna, která vzbudila velké nadšení, byla ta s mrkající královnou Julianou. Obrazy extrémně cudných Holanďanů na pláži v Scheveningenu jsou dokladem toho, že se od té doby leccos změnilo. A mnoho tehdejších diváků se zajímalo o to, zda to ještě jiskří mezi párem milenců, kteří byli tajně sledováni při hádce na lavičce v Oosterparku v Amsterdamu. Ne, už je to dobré. Království u moře napsal a převyprávěl Simon Carmiggelt. Jeho pohled na lidstvo byl podobný tomu Haanstrovu, a diváci s nimi jejich vizi sdíleli: na film se přišlo do kin podívat 1, 6 milionů Holanďanů. Film získal cenu Zlatého medvěda v Berlíně a v Los Angeles byl nominován na Oscara.
Rembrandt, malíř člověka - V Rembrandtovi Haanstra dokazuje, že je možné natočit fascinující film, který se skládá pouze ze záběrů obrazů. Musel však procestovat celou Evropu, navštívit mnoho muzeí a majitelů soukromých sbírek, aby mohl díla nafilmovat. V díle velkého malíře rozpoznává Haanstra jeho zvláštní zájem o člověka coby samostatnou lidskou bytost, církevní motivy jsou zcela obejity. Haanstra chápe jako individuum i samotného Rembrandta. Ačkoli byl film natočen v rámci Rembrandtova roku 1956, a to částečně za účelem mezinárodní propagace Holandska, odkazy k vlasti ve filmu chybí. Nejslavnější částí filmu je pak série autoportrétů, které se vpíjí jeden do druhého, na níž můžeme pozorovat, jak malíř neodvratně stárne: i velcí mužové jsou poznamenáni životem. Skrze tuto obrazovou sérii dosáhl Haanstra výsledku, který připomíná dnešní počítačovou animaci.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
