Německé festivalové loučení

Letošní, již 57. ročník festivalu DOK Leipzig, jediného německého zástupce uvnitř skupiny Doc Alliance, provází kromě nabitého filmového programu také jedno významné loučení. Po jedenácti úspěšných letech opouští křeslo ředitele Claas Danielsen. Jak se s festivalem rozloučí a jak hodnotí uplynulou dekádu života festivalu, jehož tvář spoluurčoval? Přinášíme vám rozhovor přímo z řad týmu festivalu DOK Leipzig.

„S festivalem jsme toho hodně dokázali – předávám jej v dobrém stavu“

Claasi Danielsene, právě se nacházíte uprostřed příprav na svůj poslední DOK Leipzig. Je to jiný pocit, když se jedná o váš poslední festival?

Pro mě i pro festival je to samozřejmě zvláštní přelomový rok, neboť na konci roku odcházím. V tomto ohledu je to někdy docela melancholické. Jindy se ale těším na svobodu, která mě příští rok čeká, neboť už nebudu pod extrémním pracovním tlakem, jenž zde rok co rok před festivalem panuje.

Proč jste se vůbec rozhodl uzavřít kapitolu DOK Leipzig?

Mám pocit, že jsem za těch deset let a jedenáct festivalů, které jsem v Lipsku odvedl, dosáhl většinu toho, co jsme si s týmem předsevzali. Festival je ve výborné formě a já jej mohu jako dobře fungující podnik předat dál. Kromě toho si myslím, že je po deseti letech čas, aby přišel někdo nový s čerstvými nápady a novými vizemi. Blíží se mi padesátka a osobně se nacházím v určitém životním bodě, kdy se chci změnit – a k tomu teď nastal vhodný okamžik.

Festival jste silně utvářel, hodně jste toho změnil. Jaké změny byste zpětně označil za nejdůležitější?

DOK Leipzig je nejen velkolepý festival, a to nejstarší svého druhu na světě, ale je rovněž místem setkávání lidí z branže. Do Lipska se sjíždí na 1 700 profesionálů z celého světa, aby se zde setkávali, učili se novým věcem, financovali nové projekty a šířili na festivalu uváděné snímky po světě. DOK Leipzig je jedním z nejdůležitějších center v tomto oboru v Evropě. Tento fakt rovněž trvale posiluje programovou kvalitu festivalu. Navíc jsme hodně pokročili v nových oborech, jako je transmediální vyprávění, celoročně nabízíme atraktivní možnosti dalšího vzdělávání a podporujeme mediální kompetenci dětí a mládeže. DOK Leipzig je dnes moderním festivalem s mnoha soutěžními sekcemi, atraktivními cenami a excelentním a vrstevnatým programem, který se v mezinárodním měřítku opět pohybuje v přední linii.

Změnily se filmy za posledních několik let?

Filmy se za posledních deset let určitě hodně změnily. Padla mnohá dogmata, filmoví tvůrci se dnes hravě pohybují mezi žánrovými hranicemi, do dokumentárního filmu pronikají prvky hraného a animovaného filmu. Díky tomu se tento žánr stal mnohem poutavějším pro publikum. To je patrné i na našem festivalu. Počet návštěvníků totiž rok od roku stoupá.

DOK Leipzig se v posledních letech opět propracoval do skupiny špičkových mezinárodních dokumentárních festivalů. Jakými vlastnostmi podle Vás DOK Leipzig vyniká?

Náš festival v první řadě nabízí vysoce kvalitní program, jemuž nejde především o premiérový status, nýbrž o jedinečnost filmů. Ve výběrové komisi o něm silně debatujeme a demokraticky rozhodujeme. Ředitel festivalu tak neprosazuje vlastní vkus, nýbrž vzniká mnohovrstevnatý, pečlivě vybraný program. Kromě toho neustále od hostů z celého světa slýchám, jak je náš festival přátelský a jak se tu cítí vítáni. Cení si toho, že je DOK Leipzig tak přehledný, že se zde mohou setkávat s kolegy v uvolněné atmosféře, a zároveň tak velký a mezinárodní, že zde mohou zhlédnout vynikající filmy z celého světa a poznat zajímavé hosty.

Když se zaměříme na letošní festival – je vůbec možné tak brzy před festivalem říci, jak bude vypadat jeho tematický profil?

Náš festival akcentujeme především prostřednictvím speciálních programů. V tom letošním se věnujeme státům, které vznikly na území bývalé Jugoslávie, a osvětlujeme tamější situaci, včetně zajímavých zpětných přesahů do filmové historie regionu. Zároveň se v letošních soutěžních sekcích a mezinárodním programu silně zrcadlí konflikty, jako je válka v Iráku či konflikt na Ukrajině, které nás aktuálně rovněž velmi zaměstnávají. O nich vznikají dokumenty, které k nám přicházejí jako čerstvé novinky, takřka od střihačského stolu. Tyto snímky nám dovolují nahlédnout mnohem hlouběji do tamější reality a do života tamějších lidí, než jak je to možné u aktuálních zpravodajských reportáží. Často se jedná o naprosto subjektivní vyprávění z pohledu filmových tvůrců, které se zarývá hluboko pod kůži.

Dalo by se říci, že se dokumentární film obecně i filmy, které jsou k vidění na DOK Leipzig, čím dál více přibližují aktuálním zprávám?

Ano, téměř tomu tak je. Uvádíme například filmy, které se natáčely na Majdanu, a teď putují k nám na festival, zatímco ukrajinská krize stále vře. Vzhledem k tomu, že se bohužel stále vyostřují konflikty v arabském světě, místo aby se nacházela řešení, jsou rovněž velmi aktuální i filmy z Egypta či Tunisu, které rovněž uvedeme. Dokumentární tvůrci samozřejmě nemohou pracovat s nejvyšší mírou aktuálnosti, neboť jim dlouho trvá, než získají důvěru svých hrdinů a pečlivě film zpracují. Dokumentární filmy bývají mnohem propracovanější a jsou určené pro velké plátno. Přesto je dnes čím dál více filmů financováno naprosto nezávisle a potom se s velkým nasazením narychlo dokončují.

Rozhovor byl uveřejněn na webových stránkách festivalu DOK Leipzig dne 2. 9. 2014. Našim docalliančním partnerům děkujeme za milou spolupráci při jeho uveřejnění a Claasi Danielsenovi přejeme mnoho úspěchů v dalším profesním počínání.