V březnu roku 1954 získal Karel Reisz, tehdejší dramaturg NFT, a Tony Richardson, mladý televizní režisér BBC, grant od Britského filmového institutu na natočení krátkého dokumentárního snímku pojednávajícího o sobotní noci v jazzovém klubu v severním Londýně.
Natáčení trvalo devět sobot, točilo se levně na 16 mm kameru Bolax a s jednostopým zvukem nahraným na magnetofonovou pásku. Film byl dokončen v listopadu 1955 a z pracovního názvu „Jazz“ byl přejmenován na Momma Don’t Allow podle jazzového standardu, který ve filmu hraje kapela Chrise Barbera.
Snímek Momma Don’t Allow byl mnohem vřelejší a více sympatizující s tématem dělnické třídy než snímek O Dreamland Lindsayho Andersona. Zachycuje vznikající „kulturu mladých“ – termín do padesátých let takřka neznámý – a staví vedle sebe klidné, sebevědomé „teddy boys“ a jejich dívky z prostředí dělnické třídy a o dost nepříjemnější „tofts“, jejichž příchod ohrožuje příjemný průběh večera.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
Zvolte prosím platební bránu, pomocí které budete platit.
Stisknutím tlačítka prohlašujete, že je Vám více než 18 let, potvrzujete svůj souhlas s obchodními podmínkami DAFilms, že jste se seznámil/a se zásadami zpracování osobních údajů. Provedením platby zároveň žádáte o poskytnutí vybraného obsahu ihned po potvrzení objednávky.
