Sarajevské filmové srdce odbije již 20. festivalový ročník!

Balkánský dokumentární film, zejména pak ten krátký, zažívá svá zlatá léta. U příležitosti uvedení speciálního výběru 11 regionálních krátkých snímků, kterými oslavujeme 20. výročí sarajevského filmového festivalu, jsme si o místní dokumentární tradici i festivalovém výročí povídali s Radou Šešić, vedoucí dokumentárního soutěžního programu.

Bude to právě polovina srpna, kdy se ve dnech od 15. do 23. srpna upře pozornost evropské kinematografie ke stále sílícímu balkánskému regionu. V srdci hlavního města Bosny a Hercegoviny, se symbolickým srdcem také na festivalové vlajce, se již po dvacáté odehraje klíčová událost jihovýchodní evropské filmové scény – sarajevský filmový festival. DAFilms.cz se přidává k zástupu gratulantů, mezi nimiž letos nebudou chybět například známý mexický herec Gael García Bernal či oscarový režisér Danis Tanović, a k exkluzivnímu online výběru 11 krátkých balkánských dokumentárních snímků přidáváme i neméně zajímavý rozhovor s Radou Šešić, vedoucí festivalové dokumentární sekce.

Letošní ročník vašeho festivalu je opravdu výjimečný – SFF tento rok oslaví své dvacáté výročí, ke kterému vám i my srdečně gratulujeme! Můžete v krátkosti shrnout dosavadní dráhu festivalu a jeho současné směřování?

Filmový festival v Sarajevu byl od samého počátku unikátní událostí. První ročník se odehrál v době, kdy se Sarajevo nacházelo v obležení a návštěvníci projekcí často riskovali život, protože je na ulici mohli zasáhnout odstřelovači nebo minomety. A právě v těchto těžkých časech prokázal festival neuvěřitelnou odvahu obyvatel Sarajeva, jejich odolnost a schopnost protestovat proti agresi a snahu žít normální život – vyslali tak signál, že i navzdory této strašlivé válce dokáže Sarajevo žít kulturně. Festival se obdivuhodně rychle rozrostl a stal se z něj nejvýznamnější filmový festival v jihovýchodní Evropě. Přivítali jsme již více než sto tisíc návštěvníků a několik set filmových profesionálů. Od prvního ročníku podporují akci známé osobnosti, mezi nimi Bono z U2, Steve Buscemi, Jeremy Irons a k desítkám dalších se nedávno připojili i Angelina Jolie a Brad Pitt. V tomto ohledu je SFF fascinující kombinací prestižního a nezávislého filmového festivalu, na kterém se setkávají běžní návštěvníci i dramaturgové a profesionálové, aby společně sledovali silná a filmově podnětná díla jak z regionu, tak i z celého světa. Roku 2001 byl SFF vybrán, aby jako jeden z několika evropských festivalů pravidelně nominoval svůj film na cenu pro Nejlepší evropský krátký film. O tři roky později byla zavedena hlavní festivalová cena – Sarajevské srdce. Je úžasné vidět, jak celé město žije festivalem, jak se díky mladým lidem stane ze Sarajeva čítajícího přibližně tři sta tisíc obyvatel dynamická a pulzující destinace pro milovníky filmu a filmové profesionály. Náš obří amfiteátr pro tři tisíce diváků uvádí atraktivní snímky spíše pro mainstreamové publikum, zatímco ve více než deseti dalších projekčních sálech můžete kromě soutěžních snímků vidět i skvělé zahraniční hrané filmy, dokumentární filmy, krátké filmy, filmy pro děti, speciální programy i filmy zaměřené na lidská práva.

Industry sekce SFF nazvaná Cine Link je považována za důležitou a podpůrnou platformu jak pro regionální filmaře, tak pro mezinárodní producenty a distributory, kteří hledají nové talenty a poutavé filmové příběhy.

Festival cílí především na filmovou produkci z regionu jihovýchodní Evropy. Jak byste popsala současnou situaci v této oblasti v porovnání se situací před dvaceti lety?

Před dvaceti lety procitla filmová produkce v našem regionu z noční můry předešlé války a musela se vyrovnávat s problémy spojenými se společenskými změnami, přebudováním systémů v nově vzniklých státech a renovací a přestavbou kin. Filmaři již tehdy přicházeli s důležitými náměty a působivými příběhy, které poutaly velkou pozornost na největších filmových festivalech, a tím signalizovali světu, že náš region produkuje jak nové talenty, tak i zajímavá témata k diskuzi a filmovému zpracování. Některé z těchto významných a skvěle natočených hraných snímků byly v uplynulých dvaceti letech uvedeny a oceněny např. na festivalech v Cannes, Berlíně, Benátkách, Rotterdamu či v Locarnu. Na festivalu IDFA byl také poměrně brzy, dokonce ještě v průběhu posledního roku války, prezentován celý program sestavený z válečných dokumentů. Začala ožívat regionální distribuce, propojily se nové země v regionu, v oblasti hraného filmu byly zahájeny různé koprodukce a Sarajevský filmový festival hrál v tomto procesu vzájemného propojování a tvůrčí spolupráce významnou roli.

Festivalový program zahrnuje více než 15 sekcí, které odhalují různé aspekty filmového umění. Které kategorie jsou v očích návštěvníků nejoblíbenější, a které preferujete vy osobně?

SFF nabízí celou škálu zajímavých sekcí, představuje jak hrané filmy, tak i krátké snímky a dokumenty z celého světa. Speciální prostor je však věnován regionální a nejnovější produkci, novým talentům, které obohacují filmový výraz a zabývají se důležitými regionálními problémy. Všechny soutěžní sekce uvádějí pouze regionální filmy, protože SFF chce podporovat místní tvůrce a místní filmový průmysl. Poskytujeme rovněž platformy, které pomohou nejtalentovanějším filmařům a jejich novým a slibným projektům získat pozornost mezinárodní komunity.

A právě tyto soutěžní sekce jsou mně osobně nejbližší, jelikož přibližují nejnovější filmovou produkci a přinášejí fascinující a neotřelá témata.

Sarajevský filmový festival také výrazně akcentuje programovou industry sekci. Který z vašich industry projektů je podle vás neúspěšnější? Je to například vaše soustavná podpora mladých talentů nebo významné Regionální fórum?

Jedním z našich skvělých projektů je platforma Talents Sarajevo, která představuje velkou naději a čerstvý vítr pro slibné mladé tvůrce z regionu. Během týdenního setkání intenzivně navštěvují inspirativní masterclasses a přednášky, a hledají nové možnosti vzájemné spolupráce. Na Ex Oriente jsem se setkala s týmem, který se představil i na Talents Sarajevo a jehož členové nyní společnými silami pracují na novém dokumentárním projektu. Podobně i Docu Rough Cut Boutique otevírá nové zajímavé příležitosti pro kreativní filmové přístupy v rámci dokumentárního diskurzu. Nabízíme na míru šitý workshop pro pět projektů s mezinárodním potenciálem, které potřebují další tvůrčí podněty, aby v procesu realizace postoupily o krok či o úroveň dál. Celá industry platforma SFF Cine Link již mnohokrát prokázala, jak důležité je mít dobré poradce a učitele, kteří pomohou talentovaným tvůrcům dosáhnout požadované kvality a také získat přístup k seriózním koprodukčním nabídkám. Značné procento projektů vybraných na Cine Link mělo velký úspěch ve festivalových kruzích. Totéž platí i pro náš Docu Rough Cut Boutique – na kontě máme již několik špičkových dokumentárních filmů, jako Sofia’s Last Ambulance Iliana Meteva, který si odnesl ocenění z Cannes, kde měl premiéru, nebo Family Meals Dany Budisavljevic, jež putoval na řadu festivalů a chlubil se vysokou návštěvností i ve své zemi, nebo nové filmy Naked Island Tihy K. Gudac a Uncle Tony Three Fools and the Secret Service z dílny Miny Milevy a Vesely Kazakové. Poslední dva snímky budou uvedeny v mezinárodní premiéře na nadcházejícím ročníku SFF v srpnu. V této souvislosti musím zmínit i fantastický dokument, který byl v roce 2012 zařazen i do Docu RCB, tedy snímek Totonel Alexandra Nanau, jež bude mít světovou premiéru na festivalu v San Sebastianu.

V rámci dvoutýdenní události na DAFilms společně propagujeme výběr krátkých dokumentů. Proč je podle vás tak důležité podporovat krátkometrážní snímky a proč myslíte, že jsou východoevropské krátké dokumenty tak dobře přijímané a tak vysoce hodnocené, a proč je jich tolik?

Formát krátkometrážního dokumentu hrál v našem regionu v minulosti velmi významnou roli. Filmaři pomocí něj vyjadřovali své názory v době komunismu – a touto často minimalistickou formou a beze slov výmluvně a politicky sžíravým a kritickým způsobem komentovali společnost a okolní realitu. Aby se vyhnuli cenzurním zásahům, používali takzvaný „jazyk květin“, kterým vyprávěli nevinný příběh, v němž mohlo publikum číst „mezi řádky“. Řada dnešních filmařů na tuto tradici krátkých dokumentů navázala. Tato forma představuje nejen zkrácený narativní dokument, který může mít stopáž 30, 52 nebo 80 minut, ale zároveň se jedná o opravdové filmařské klenoty, někdy pouze desetiminutové, které využívají veškerého bohatství a krásy filmového jazyka samotného. Často jsou poetické, observační, esejistické či kontemplativní. Region poskytuje omezenou finanční podporu a pro řadu tvůrců je v tuto chvíli krátký film jedinou dostupnou formou vyjádření. Proč čekat na větší rozpočet, když je okolní realita plná silných, zajímavých a důležitých témat, která je často třeba okamžitě sdílet, komentovat a poukazovat na ně? V našem regionu je dokumentární film stále ještě důležitým prostředkem k zachycení tepu společnosti, který signalizuje úroveň demokracie a nastoluje relevantní otázky, jež mohou podnítit nezbytnou společenskou debatu.

Proto vnímáme unikání diskuzní platformu Docu Corner na festivalu v Sarajevu jako místo, kde mohou zájemci z celého regionu bedlivě sledovat naši dokumentární soutěž a sdílet své úvahy o realitě, přičemž jim jako výchozí bod poslouží některý z příběhů uvedených v rámci soutěže krátkých regionálních dokumentů.

Kolekce krátkých filmů prezentovaná na vaší platformě skutečně představuje náš regionální poklad, perly dokumentární tvorby – silné, srozumitelné, inteligentně vystavěné, milé a často i humorné. Věřím, že uvedení nejlepších regionálních krátkých dokumentů bude skutečným dárkem, a to nejen pro publikum v našem regionu, kde tyto snímky čerpají své náměty, ale pro diváky po celém světě a pro všechny milovníky filmu, jelikož krátké filmy jsou silné, krásné a nezapomenutelné.

Děkujeme za váš zajímavý pohled na balkánskou dokumentární tvorbu! Přejeme vydařený jubilejní ročník festivalu a velmi děkujeme za Váš drahocenný čas.

Andrea za tým DAFilms.com