Pan Jezevec nechce, aby jeho celoživotní náplní byl jenom lov potravy. Učarovalo mu divadlo a jeho snem je dostat se na velké jeviště do města. Dělí ho však od něj čtyřproudá dálnice, kterou jak známo žádné zvíře nikdy nepřeběhne.
Stát se dobrým hercem je vždy obtížné, musíte se sžít s postavou, perfektně zvládnout přednes, odhodit nervozitu… Hlavní hrdina splňuje všechny tyto požadavky, jen neodpovídá běžné představě o tom, jak by měl vypadat milovník, padouch nebo hrdina. Jen málokdo si v těchto úlohách totiž umí představit jezevce. Pan Jezevec se tak musí spokojit s vystupováním pro publikum, které jeho nadšení pro umění přiliš nesdílí, snaží sa duševně povznést notně přízemní lesní tvory – ať už se jedná o Zajíce, Krtka, Ježka či Jelena. Jenže ač ho mají jeho přátelé v úctě, vážnosti a vlastně i v oblibě, ani oni jej nedokáží pochopit. Pan Jezevec sní o opravdovském divadle, o městě… jenže jeho les je obehnán čtyřproudou dálnicí a doposud každý pokus o její překonání skončil tragicky. Ovšem z každého vězení je možné utéci nebo ne?
Pan Jezevec je loutkový film, kde loutky nejsou animovány, ale vedeny v reálním čase pomocí technologie zvané animatronika – systému, kterým docílime detailních pohybů obličejových částí a zároveň nepřijdeme o dynamiku a přirozenost loutkovodiče.