Na zastávce, u které autorka bydlí, přibývá zábradlí pokaždé, když se zrovna nedívá.
Na zastávce, u které autorka bydlí, přibývá zábradlí pokaždé, když se zrovna nedívá. V mnohém absurdní prostor zastávky jí nabízí prostor k prozkoumání metafory, kterou nesou graffiti, mumlání šalin a pixely v různých odstínech šedi.