Ai Weiwei (Čína)

Aj Wej-wej je světově proslulý současný čínský výtvarný umělec, architekt a v neposlední řadě občanský aktivista. Jeho otec je básník Aj Čching. Aj Wej-wej se narodil do rodiny ve své době uznávaného čínského básníka Aj Čchinga, který byl ovšem krátce po Wej-wejově narození prohlášen za nepřítele státu a odeslán s rodinou do provincie Xinjiang. Zde žil až do roku 1976, kdy byl rehabilitován a vrátil se do Pekingu. Tam Aj nastoupil na Beijing film Academy, ale ihned po uvolnění poměrů v čínské společnosti v roce 1981 odjel do New Yorku, kde studoval Parson’s School of Design (nedostudoval). Vrátil se roku 1993. V současnosti i přes perzekuci své osoby žije v Pekingu.

Konceptuální tvorba Aj Wej-weje započala na přelomu 70. a 80. let a již v té době jsou v ní patrné snahy o změnu stavu čínské společnosti. Tato linka spojuje téměř všechna Wej-wejova díla až do současnosti. Snaha o vytvoření avantgardní umělecké scény v Číně v 90. letech knihami Black (1994), White (1995) a Grey Cover Book (1997) později přerostla v apel na změnu čínského režimu akty v rámci mezinárodních exhibic. Ať již se jednalo o dehonestaci neolitických čínských váz – Dropping a Han Dynasty Urn (1995) a Coloured Vases (2005), kdy v případě prvním na sérii 3 fotografií zachytil její rozbití a v případě druhém jich ponořil desítky do průmyslové barvy, stěhování 1 000 Číňanů do Švýcarska – Fairytale at Documenta Kassel (2007), či jedno z posledních děl – Sunflower Seeds (2011) v Tate Modern. Toto dílo se skládalo z 100 mil. keramických slunečnicových semínek, přičemž každé bylo ručně malováno ve vnitřní Číně. Aj Wej-wej tímto reagoval na postavení Číny v globálním světě. Jedním z nejvýznamnějších uměleckých děl, na kterém se podílel je série fotografií Study of Perspective (2000) zachycující prostředníčky vztyčené proti světovým budovám. Aj zde otevřeně kritizoval Čínu, když svou fotografii pořídil na náměstí Nebeského klidu. Nelze opominout účast na 48. Benátském bienále v roce 1999 a 9. a 11. Bienále architektury (2004, 2008).