JAN SCHMIDT (nar. 3.1.1934, Praha – zem. 27.9.2019, Praha, po dlouhé nemoci) vyrůstal v Náchodě v rodině významného místního lékaře. Už v raném mládí byl spolužákem a přítelem Miloše Formana a z Náchoda se znal s Josefem Škvoreckým. K filmu ho později přivedl další krajan, scenárista Vratislav Blažek, který byl jeho skautským vedoucím a který mu doporučil studia na FAMU. Po roce 1948 byla rodina perzekuována a Schmidt málem nesměl odmaturovat. I když otec chtěl, aby studoval medicínu, na školu se z politických důvodů nedostal a pracoval jako rehabilitační pracovník a jako dělník. Později byl přece jen přijat na Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy (1954–57), kde ovšem absolvoval jen šest semestrů, než byl nucen opět z politických důvodů školu opustit.
V roce 1957 udělal zkoušky na režii na pražské FAMU, kde se ocitl ve slavném ročníku Otakara Vávry s Jiřím Menzelem, Věrou Chytilovou, Evaldem Schormem a Pavlem Mertlem. Stal se tak méně známým souputníkem české nové vlny, zejména díky spolupráci s přítelem Pavlem Juráčkem (1935–1989), který studoval na FAMU scenáristiku a dramaturgii a který napsal scénář už k jeho školnímu filmu Auta bez domova. Studia ukončil v roce 1961, ale již během nich působil ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie na Vávrově Srpnové neděli a později jako pomocný režisér u Jiřího Hanibala a Jaromila Jireše.
V letech 1963–65 byl na vojně v Československém armádním filmu, kde natáčel dokumenty zejména se sportovní tematikou, z nichž některé byly oceněny na domácích i zahraničních festivalech. Poprvé na sebe upozornil už svým originálním absolventským snímkem Černobílá Sylva opět podle scénáře Pavla Juráčka. S tím se pak podílel jako spoluscenárista a spolurežisér i na legendárním kafkovském středometrážním podobenství Postava k podpírání, oceněném mimo jiné Velkou cenou na Dnech krátkého filmu Oberhausen 1964. Juráček (jenž k němu měl kontroverzní osobní vztah) pro něho dál psal scénáře, například k dobrodružnému dramatu Konec srpna v hotelu Ozon. Jan Schmidt často narážel na problémy při natáčení. Projevilo se to již při realizaci koprodukčního československo-sovětského filmu Kolonie Lanfieri, natáčeného v Gruzii, do níž nepříznivě zasáhly srpnové události z roku 1968. Ještě větší problémy postihly režisérův srdeční projekt Situace vlka podle původního Juráčkova scénáře na motivy povídky Jacka Londona. Ten se v 90. letech marně pokoušel po komplikacích v Kanadě dokončit (realizovalo se pouze natáčení ve Vysokých Tatrách a v Krkonoších).
Během normalizace se jako jeden z mála tvůrců z generace nové vlny na Barrandově po několikaleté přestávce udržel. Pracoval i na Slovensku a také pro televizi. Natáčel filmy různých žánrů, z nichž je třeba zmínit dobrodružnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha Volání rodu, Osada Havranů a Na veliké řece. Byl druhým režisérem Formanova opusu Amadeus.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
