Pavel Juráček (Česká republika)

Český scenárista, dramaturg, básník, prozaik, publicista, režisér, představitel české nové vlny 60. let.

Vyrůstal v Příbrami ve skromných poměrech. Po maturitě na příbramském gymnáziu (1953) studoval žurnalistiku a český jazyk na tehdejší Filologické fakultě Univerzity Karlovy, odkud byl však v březnu 1956 „pro neprospěch a neplnění studentských povinností“ vyloučen.

Na podzim 1957 se stal posluchačem katedry dramaturgie FAMU u profesora Františka Daniela. Narůstající studijní problémy, zapříčiněné jeho komplikovanou povahou, neukázněností, nedostatkem disciplíny a vůle a neuspořádaným osobním životem, ho nakonec v polovině roku 1961 přiměly školu opustit. Ačkoliv ji formálně neukončil, ihned nastoupil do Filmového studia Barrandov jako dramaturg skupiny Šmída-Fikar.

Natočil dva samostatné autorské filmy Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969), napsal scénář vědecko-fantastického filmu Jindřicha Poláka Ikarie XB1 (1963) a spolupracoval na scénářích spolu s Janem Schmidtem (jejich absolventský film FAMU Černobílá Sylva (1961), krátkometrážní Postava k podpírání (1963) a Konec srpna v hotelu Ozon (1966)), s Karlem Zemanem (Bláznova kronika (1964)), s Hynkem Bočanem (Nikdo se nebude smát (1965)) se Zdeňkem Sirovým (Hlídač dynamitu (1963)), podílel se také na slavném filmovém představení Kinoautomatu - člověk a jeho dům (1966) a na produkci alegorie Věry Chytilové Ovoce stromu rajských jíme (1969), Menzelových trezorových Skřivánků na niti a krátce před smrtí přispěl k jejich obnovené premiéře (1990).

Na počátku 70. let byl propuštěn z Barrandova, stal se signatářem Charty 77, byl vyslýchán Státní bezpečností a nakonec donucen k odchodu za prací do Západního Německa (1977–1983). Bohužel se ale ani tam, ani po návratu domů ke své dřívější profesi nedostal.