Český filmový a divadelní režisér Evald Schorm pocházel z perzekuované rolnické rodiny. Po období, kdy se živil jako stavební dělník, v roce 1957 nastoupil na studium FAMU, kde studoval pod vedením Otakara Vávry.
Pozornost odborné veřejnosti si Schorm získal poměrně záhy, a to především pro své neotřelé nápady a postupy, díky nimž byl často označován jako filozof české nové vlny. Začínal s kratšími dokumentárními snímky, od kterých přešel k celovečerním filmům. Tyto filmy (ke kterým si psal i náměty, literární a technické scénáře) byly poznamenány režisérovými těžkými zážitky, skepsí a zobrazením lidských charakterů v podobném období beznaděje a mezních situací. I proto se již jeho rané snímky potýkaly se složitými schvalovacími procesy.
Po roce 1968 mu režim zakázal točit takřka úplně. Schorm se ale režie nevzdal, přesunul se k divadlu. Režíroval kolem osmdesáti inscenací na činoherních a operních pražských i mimopražských scénách, za zmínku stojí také jeho práce pro pražskou Laternu magiku. Cenzura jej však provázela i nadále.
Zemřel v roce 1988, krátce před premiérou svého šestého celovečerního hraného snímku Vlastně se nic nestalo (1989), který zrežíroval v témže roce.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
