Karol Skřipský (Česká republika)

Karol Skřipský (1908 – 1993) je fotograf, kameraman a režisér dokumentárních filmů. Narodil se v Brně, zde prožil své dětství i dospívání. Od mládí jej přitahovaly slovenské hory, především Malá Fatra a Vysoké Tatry. Od roku 1932, když se přestěhoval do obce Ištvanová (Štefanová), dnes část obce Terchová, na Slovensku sa jeho fotografická činnost se stala i jeho životním posláním. Mezi fotografy profesionály se propracoval v roce 1935 samostatnou výstavou v brněnském muzeu. Významný je přínos Karola Skřipského pro československý krátkometrážní film. V druhé polovině 40. let přijal nabídku pracovat jako kameraman a režisér ve Slovenskom filme, který v té zažíval prudký rozvoj. Jako kameraman a režisér Slovenského filmu působil v letech 1947 až 1968. V období let 1950 až 1959 byl i prvním ředitelem nově vybudovaného Štúdia populárne-vedeckých filmov. Natočil více jak 50 autorských filmů s horolezeckou a přírodovědeckou tématikou. Režijně debutoval krátkometrážním filmem Zletová predohra v Tatrách /1947/. První výraznější ocenění se mu dostalo za film Zelené priehrady /1950/, za který obdržel Národní cenu za režii a scénář. Za film Stvoritelia /1964/ získal hlavní cenu v kategorii dokumentárních filmů na 6. DKF v Karlových Varech a ve stejném roce získal i uznání na jubilejním 10. Mezinárodním filmovém festivale v Corku, kde byl porotou vyhlášen jako druhý nejlepší dokument. Mezi další významné Skřipského krátké filmy s horskou tématikou zachycujících na jedné straně poetiku horského prostředí, ale na straně druhé i extrémně drsné a nehostinné prostředí patří: Štyri dni ľudovíta Čonku; Ždiarske rekviem; Žijem a další. Po roce 1968 odešel Karol Skřipský do švýcarského exilu. Od roku 1970 již pracoval Skřipský v podmínkách exilu na svých filmařských a fotografických projektech převážně s horskými tématy.