Jan Špáta (Česká republika)

Jan Špáta se narodil 1932 v Náchodě. Dětství strávil v Hronově, kde měl převzít rodinný papírnický obchod. Ten byl po roce 1948 znárodněn. Špáta odešel do Prahy, absolvoval grafickou průmyslovku (1952), pak katedru kamery na FAMU (1957) a působil jako kameraman ve Zpravodajském filmu. Hluboce jej ovlivnila spolupráce s Evaldem Schormem, během níž pro sebe objevil téma existenciálních rovin života (Žít svůj život, Proč, Zrcadlení…) V polovině šedesátých let nastoupil dráhu režiséra, během níž získal na šedesát ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Zároveň pracoval jako kameraman na filmech mnoha režisérů (Pavel Hobl, Václav Táborský, Jiří Papoušek, Bruno Šefranka, Helena Třeštíková, Drahomíra Vihanová, Andrea Majstorovičová a zejména jeho druhá manželka Olga Sommerová), ovlivnil řadu generací českých dokumentaristů (Pavel Koutecký, Milan Maryška, Jana Hádková, Andrea Majstorovičová, Martin Štoll, Ivan Zachariáš…) a v kontextu českého filmu se hovoří o tzv. špátově škole. Jeho dcera Olga Špátová taktéž pokračuje v dráze dokumentaristky. V roce 1967 vyučoval na Hochschule fűr Gestaltung v Ulmu (NSR), v letech 1992-2006 byl pedagogem pražské FAMU, v roce 1996 byl jmenován docentem, v roce 2002 profesorem. Kromě více než 100 autorských filmů je autorem i bilančního knižního rozhovoru s M. Štollem Okamžiky radosti a knihy esejů Mezi světlem a tmou. Zemřel v Praze 18.8.2006.
Špáta pojímal film jako službu, osvětu a terapii. Hledal „dobrého člověka, který ještě žije“, oslovoval diváka skrze emoce. Právě citovost a pozitivismus, za něž byl vždy chválen i kritizován, byly jeho hlavním přínosem českému dokumentu. Byl mistrem zkratky a hutnosti filmové řeči postavené na dynamickém hudebním kontrastu. Mezi hlavní témata jeho filmů patřila konečnost života (Respice finem, Poslední dějství, Srdce na dlani), víra (Konec světa, Evangelíci ze Železných hor), vztahy a pozitivní přístup ke světu (Hlavně hodně zdraví, Parta, Kreutzerova sonáta). Výjimečné jsou i jeho cestovatelské snímky (Země svatého Patricka, Lidé z hor, Japonsko, má láska, Atletické variace, 777 vteřin v Československu), filmy o hudbě (Variace na téma Gustava Mahlera, Zmatený poutník) a portréty pro cyklus GEN a GENUS (Miroslav Horníček, Vlastimil Brodský, Jiřina Bohdalová, Jiří Bělohlávek, Karel Kachyňa, Ljuba Hermanová…).

Filmografie

  • Láska, kterou opouštím
    1998
  • Baroko, secese
    1993
  • Parta
    1993
  • 777 vtěřin v Československu
    1992
  • Japonsko, má láska
    1992
  • Konec světa
    1991
  • Zmatený poutník
    1991
  • Mezi světlem a tmou
    1990
  • Největší přání II
    1990
  • Carpe Diem
    1988
  • Vstaň a choď
    1987
  • Atletické variace
    1982
  • Vyrýt stopu do tváře času
    1982
  • Pře o vepře
    1981
  • Variace na téma Gustava Mahlera
    1980
  • Kreutzerova sonáta
    1979
  • Jdi za štěstím
    1970
  • Poslední dějství
    1970
  • Svítí slunce?
    1970
  • Země a lidé
    1970
  • Tbilisi – město nezmáné
    1968
  • Země sv. Patrika
    1967
  • Respice Finem
    1967
  • Největší přání I
    1963

Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.

Členové Doc Alliance

Chcete být pravidelně informováni o našem filmovém programu?

Odesláním registrace k Newsletteru souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickými prostředky a souvisejícím zpracováním osobních údajů pro účely zasílání Newsletteru Doc-Air, z.s. a potvrzuji, že jsem si přečetl(a) Zásady zpracování osobních údajů, textu rozumím a souhlasím s ním, přičemž beru na vědomí práva zde uvedená, zejména právo na námitky proti provádění přímého marketingu.