Čtenářské ohlasy k novele Panna zázračnica Dominka Tatarky, spolu s obnovením výtvarné československé surrealistické skupiny, podnítily rozhodnutí adaptovat tuto válečnou novelu. Panna zázračnica je film o vnitřním světě člověka, k jehož zobrazení mohl Uher využít všechny prvky avantgardy. Jelikož dílo vychází ze surrealismu, základnímy prvky filmu se staly sen, fantazie a vyobrazení povědomí či duše. Jde o banální příběh mladé Anabely a mužů okolo ní: Tristana, jeho přátel-umělců a sochaře posmrtných masek Havrana. Děj nehraje podstatnou roli, je jen jakousi pomůckou k vyjádření pocitů, nálad a volně propojených myšlenek.
Novelu, která se stala námětem pro scénář, napsal Tatarka jako mladý voják koncem roku 1943 a o dvacet let později ji přepracoval do podoby filmového scénáře. Při překládání poetiky literární předlohy se Štefan Uher pokusil o surrealistický film a vnesl do svého filmového vyprávění nové prvky grotesky, frašky a absurdity. Vytvořil básnickou hru na sen a skutečnost a setřel hranice mezi představami a realitou. Roli tajemné Anabely ztvárnila populární polská herečka Jolanta Umecka, známá z filmu režiséra Romana Polanského Nůž ve vodě (1961) a v roli Tristana se objevil český herec Ladislav Mrkvička.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.