Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor, aneb klíč k chaloupce strýčka Toma

Režie
Rok
2002
Země
  • Česká republika
Délka
220min
Zvukové stopy
Titulky

Nejvlastnějším tématem filmu, jehož aktéři jsou symbolicky „uvězněni“ v prostorách Národního divadla, je téma podvratného boje, namířeného proti jakémukoli establishmentu (v politice, vědě i kultuře) a mnohdy porušujícího daná pravidla či „zákony“ – pro kterýžto boj ovšem existuje morální zdůvodnění. Vachka tu zajímají lidé, kteří takový boj sami podstupují a většinou v něm už utržili nějakou újmu. Vachek se zároveň vrací k motivu divadla, který hrál důležitou roli v první části tetralogie Nový Hyperion, v souvislosti s myšlenkou že „celý svět je divadlo a my všichni jsme herci“, stejně jako s konceptem „předvolební komedie“, a také s úlohou herců jako „elity národa“ v listopadových událostech roku 1989. Na to vše navazuje jeden z novodobých „Daliborů“ české historiografie, Jan Tesař, který ve Vachkově filmu poukazuje na význam mýtu Národního divadla, souvisejícího s určitým prvkem „divadelnosti“ v českých politických dějinách, v nichž bývají skutečné události nahrazovány „celonárodními happeningy“. To však vede v kritických dobách k nivelizaci politických postojů, proti nimž se pak tragicky vymezují další postavy „Daliborů“, nositelů menšinových extrémních reakcí… Dovedeme-li nabízející se přenesený význam prostoru Národního divadla do důsledku, jsou zde Vachkovi hlavní aktéři ukázáni jako jakási skupinka „vězňů“ uvržených do „žaláře“ symbolizujícího většinové, stereotypní postoje a dobová klišé. V mediálním kontextu jde ovšem i v tomto filmu o vyhrocený „výkon přímé demokracie“ – jak býval charakterizován už snímek Co dělat? … – v němž je dán prostor postojům a myšlenkám, pro svou problematičnost či nepohodlnost systematicky vytěsňovaným z veřejného prostoru. Přesto je třeba brát je v potaz, chceme-li se přiblížit pravdě. Mezi těmito myšlenkami se ve filmu Kdo bude hlídat hlídače do popředí dostávají témata moci, překračování norem, jejich odůvodnění a meze současné politické demokracie v té podobě, jak ji známe z praxe. Z jiné strany se tak opět dostáváme k utopickým motivům z Nového Hyperionu a dřívějších Vachkových projektů. Karel Vachek o filmu: Činnost lidí, co postupují proti nějakému řádu či pořádku, je založena na nereakci většiny. Ta plodí skutky, které jsou v řádu hrdinství a jsou nepřiměřené. Dnes je důležité, abychom chtěli vyřizovat věci dříve, než narostou do rozměrů, kdy se nedají zvládnout a kdy nastupují lidé, kteří jsou za změny řádu schopni obětovat život. Žádná společnost je nepotřebuje, ale jsou důsledkem nezvládnutí spousty dlouho neřešených problémů. Petr Šafařík, Rozhovor s Karlem Vachkem: Hloupost je třeba napadat na „opevněných místech“.

www.karelvachek.cz

Detaily

  • Originální název
    Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor, aneb klíč k chaloupce strýčka Toma
  • Režie
  • Scénář
    Karel Vachek
  • Kamera
    Karel Slach
  • Editing
    Renáta Pařezová
  • Hudba
    Bedřich Smetana, různé skladby a písně
  • Zvuk
    Libor Sedláček
  • Délka
    220 min (91+ min.)
  • Rok
    2002
  • Země
    • Česká republika
  • Produkce

Komentáře

Pro přidání komentáře se prosím nejprve přihlašte nebo zaregistrujte.

Členové Doc Alliance

Doc Alliance je tvůrčí partnerství 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu. Naším cílem je prosazování žánru dokumentárního filmu, podpora jeho rozmanitosti a propagace kvalitních autorských dokumentárních snímků.