Žurnál č. 1 - Pocit výtvarného umělce

Dva roky po druhé světové válce byl v Sarajevu zveřejněn Filmový žurnál č.1; čtyři roky po pádu komunistického bloku se tento filmový týdeník, dochovaný pouze na nitrátovém filmu, ve válečném zmatku v Jugoslávii ztratil. Hito Steyerl se ve svém filmu Žurnál č. 1 – Pocit výtvarného umělce pokouší zjistit, co bylo obsahem tohoto filmového dokumentu ze sarajevského studia Sutjeska. Naslouchá očitým svědkům a podle jejích instrukcí vznikají kresby výtvarného umělce Armana Kulasice, které se podobají scénosledům ztraceného filmu. Nedosažitelnost historické hodiny nula nabírá v simultánní projekci filmu Žurnál č. 1 – Pocit výtvarného umělce konkrétních podob: to, co v tomto ohlédnutí vypadá jako okamžik velké změny (filmový týdeník informuje o kampani na zvyšování gramotnosti, muslimské ženy si sebejistě sundávají šátky, Titova komunistická Jugoslávie oslavuje modernizaci skrze vzdělávání ve svých raných filmech), zůstává v osobních vzpomínkách na okraji. Namísto toho se umělci, který měl původně sloužit jen jako “médium” hlasů mimo plátno, dostává vlastního hlasu: byl také zasažen etnickými čistkami během bojů. Vždy když nejsou k dispozici dokumentární záběry, používá Steyerl scény z hraných filmů natočených v Sutjesce (z protifašistického filmu Valter brani Sarajevo [Walter brání Sarajevo] a Do You Remember Dolly Bell? Emira Kusturici), nejde jí však o kompletní rekonstrukci: multietnická Jugoslávie zůstává rozdrobená, a to jak ve všeobecné, tak ve filmové historii; země mezi obrazy.