Ve společnosti babičky tráví režisérka čas s umírající matkou. Někdy zajde na návštěvu k bratrovi v sousedství. Subtilně zachycené umírání je rodinnou událostí. Být přítomen smrti nejbližších patří k životu rodiny, která je jen součástí vyššího organismu. _ Prosvětlené video-haiku jednoznačně odpovídá na etické otázky spjaté se záznamem konce člověka. Zároveň je víc než rodinným deníkem, neboť v obrazech promýšlí to, čeho je svědkem. Jednotlivé výjevy předělují bílé obrazy. V závěru se bílá nepřítomnost prodlouží, reprezentuje matčinu smrt a režisérčin žal nad ní. Smrt znamená zmizení obrazu, neboť už není tváře, která by mu dávala smysl. _ Filmařčina přítomnost je velmi diskrétní, slyšíme její hlas, je klidný a plný citu. Jen jedenkrát promluví ostře a přísně, a to v okamžiku, kdy dítě leze přes mrtvolu ženy, která je připravena k obřadu. _ Kamera je součástí ruky, která když je třeba, musí pomoci - v tu chvíli přestane obraz existovat. I proto není kamera vetřelcem ani chladným okem. Je součástí pomoci, je průběžným albem a zároveň prostředkem citu. _ V jednom z rozhovorů řekla režisérka, že chtěla natočit film s pocitem kůže. Poetická tkáň filmu dovoluje divákovi, aby byl účasten zážitku, který překračuje hranici mezi tělem a filmem.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
Zvolte prosím platební bránu, pomocí které budete platit.
Stisknutím tlačítka prohlašujete, že je Vám více než 18 let, potvrzujete svůj souhlas s obchodními podmínkami DAFilms, že jste se seznámil/a se zásadami zpracování osobních údajů. Provedením platby zároveň žádáte o poskytnutí vybraného obsahu ihned po potvrzení objednávky.
