„Potkáte-li svého dvojníka, měli byste ho zabít.“
Uznávaný belgický režisér Johan Grimonprez (dial H-I-S-T-O-R-Y) obsazuje Alfreda Hitchcocka do role paranoidního profesora historie, bezděčně lapeného v období studené války. Zatímco mistr neustále říká nepravé věci v ten nepravý okamžik, politici na obou stranách se zoufale snaží prosadit svou pravdu, a to v přímém televizním přenosu.
Johan Grimonprez načrtává překvapivou podobnost mezi úzkostí ze studené války a napětím v syntéze dokumentu a černé komedie. V díle Zdvojení zkoumá paranoiu 60. let minulého století na příkladu klipů televizního seriálu Příběhy Alfreda Hitchcocka, komentujících náladu tohoto období. Grimonprez zvažuje symbiotický charakter politiky a populární kultury a uvádí fiktivní příběh (inspirovaný povídkami Jorgeho Luise Borgese), ve kterém Hitchcock (ztvárněný Ronem Burragim, dabovaný Markem Perrym) narazí na muže vypadajícího stejně jako on. O situaci, která se v Hitchcockových filmech objevuje vícekrát, jednou řekl: „Když potkáte svého dvojníka, měli byste ho zabít. Když ne vy, on zabije vás." Jak ale zobrazit svět, v jehož centru je strach a nacionalismus? Příkladem může být Hitchcockův film Ptáci (Birds, 1963), zosobňující společenské napětí a úzkost z tušeného nebezpečí přicházejícího zvenčí. Strach v tomto filmu metamorfuje v rozkoš a naopak jako permanentní narušování televizního zpravodajství komerčními reklamami: „Nechcete se už bát nespokojenosti svého manžela? Uvařte mu šálek naší lahodné kávy." Efekt takového objektu, jako je káva nebo ptáci, je obsažen ve slavném pojmu McGuffin. Pojem McGuffin funguje jen jako spiklenecký prvek, který přitahuje a pohání diváckou pozornost. Ve skutečnosti může být osobitá povaha ‚McGuffina' dvojznačná, nedefinovaná, všeobecná, anebo úplně nedůležitá. Jako médii prohlubovaný kontrast mezi USA a SSSR. Ve skutečnosti se nejedná o dvě protikladné světové velmoci, ale o dvě strany téže mince. Alfred Hitchcock komentuje tento stav v jednom ze svých úvodů ve výše zmíněném televizním seriálu: „Zdá se mi, že televize je přesně jako zbraň. Tvé potěšení z ní je předurčeno podle toho, na které straně k ní stojíš." Toto specificky vzrušující trauma zanechává otisk ve společnosti i dlouho po konci studené války. S tím koresponduje situace z jedné ze dvou Borgesových povídek, Ten druhý, kterou se inspiroval spoluautor scénáře Tom McCarthy (druhá je 25. srpna 1983). Dvacetiletý Jorge Luis Borges potkává o padesát let staršího Jorgeho Luise Borgese, ale jediné, co mu zůstane v paměti z jejich rozhovoru, je datum na bankovce, kterou si navzájem podali jako důkaz existence Borgese. Ale kterého? Sedmdesátiletý Borges je McGuffin, který směřuje mladého Borgese k nalezení cesty k sobě samému. Jedna ze scén tohoto filmu ukazuje Alfreda Hitchcocka jako trestance, který se provinil filmy, jež natočil. Tyto filmy mu nastavují zrcadlo. Jsou dvojníky, které musí odsoudit, aby je mohl nahradit lepšími. Zdvojení je příkladem kvalitní filmové eseje, která může diváka v kině přivést k jinému pohledu na dějiny a předvést, že filmové plátno nemusí být jen falešným zrcadlem obdivu. A nakonec - ani jeden z Hitchcocků v tomto textu není stejný jako ten další, možná tak by je viděl některý Borges. (Letní filmová škola)
Verze s titulky je dostupná pouze ve formátu DVD ke stažení.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.