V úterý 26. dubna 2016 tomu bude přesně třicet let, kdy svět zažil svoji první a dosud nejničivější jadernou katastrofu. Příběh jaderné elektrárny Černobyl se od té doby stal synonymem apokalyptických vizí budoucnosti, v nichž fatálně selhává moderní technologie, i klíčovým argumentem odpůrců jaderné energetiky. Není proto divu, že elektrárna, její minulost i přítomnost, se staly také motivem několika dokumentárních snímků. Právě ty vám v týdnu 30. výročí události nabízí DAFilms.cz ke zhlédnutí zdarma!
„Zóna“. Právě takový název dnes pozůstatky černobylské jaderné elektrárny a jejího okolí nesou. Roztavený sarkofág čtvrtého reaktoru, který 26. dubna 1986 v brzkých nočních hodinách vzplanul a následně prošel několika rozsáhlými explozemi, v oblasti Zóny obklopují jednotlivé opuštěné budovy, vesnice i celá města. Právě v nich, na téměř samých hranicích s Běloruskem, žilo v době jaderné katastrofy více nežli 100 000 osob. Katastrofální následky však nezasáhly pouze je. Nebezpečné vystavení se radioaktivnímu záření si vyžádalo nejenom přímé oběti, ale podepsalo se také na zdravotním stavu obyvatel blízkého Běloruska a části Ruska, kam se po výbuchu vzniklý radioaktivní mrak přesunul. Dodnes tak není jisté, jaké škody černobylská katastrofa skutečně napáchala. Generace obyvatel zemí východní Evropy si mohou stále nést značné zdravotní následky. Zároveň však existuje skupina ukrajinských usedlíků, kteří se i navzdory hrozně radioaktivního záření rozhodli do současných „měst duchů“ vrátit.
Společný film dvojice britských režisérů Davida Bickerstaffa a Phila Grabského TĚŽKÁ VODA: FILM PRO ČERNOBYL si k vyprávění příběhu bere netradičního pomocníka – básnické dílo oceňovaného britského autora Maria Petrucciho „Heavy Water“ pocházející z roku 2004. Petrucci, který vedle literatury dosáhl také vzdělání v oblasti fyziky, využívá této netradiční kombinace k vytvoření zajímavého napětí. Realitu místa po výbuchu popisuje pomocí chladné vědecké terminologie, přičemž stále dokáže promlouvat o hlubokých hodnotách, jakými jsou lidská důstojnost a soucit. Režiséři zde využívají básnického díla, které nechávají zaznívat z úst herců, zatímco divákům předkládají archivní materiály a záběry současné podoby kdysi živého a ničím výjimečného místa.
Tam, kde britští tvůrci využívají ke zpracování tématu alegorické literární obrazy, se dvojice francouzských autorů Blandine Huk a Frederic Cousseau ve snímku UN DIMANCHE Á PRIPIAT obrací k tvrdé, současné realitě Zóny. Představují město Pripjať, jež bylo samotné elektrárně umístěno nejblíže, vzniklo v sedmdesátých letech s výstavbou prvního reaktoru a stalo se domovem většiny jejích zaměstnanců. Autoři se s filmovou kamerou vrací do města přesně 20 let po katastrofě. Jak vypadají přízraky minulosti, které si místo i přes odstup dvaceti let uchovává? A kdo jsou duchové v městě duchů?
Připomeňte si streamováním zdarma 30. výročí černobylské katastrofy v týdnu od 25. dubna do 1. května na DAFilms.cz!
Foto: David Bickerstaff
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
