Bílá nemoc

Přepis legendární protiválečné utopistické hry Karla Čapka Bílá nemoc režíroval podle svého scénáře Hugo Haas, jenž si zahrál i hlavní roli. Od ledna 1937 slavila hra úspěchy na scéně pražského Národního divadla. Hugo Haas hrál roli dr. Galéna i na jevišti a také herecké obsazení většiny dalších rolí odpovídalo zmíněné inscenaci. Ta byla uváděna i přes protesty německé strany (jméno barona Krüga, připomínající v němčině slovo Krieg – válka, se muselo přejmenovat na Krog) a už v době rostoucího ohrožení republiky se stala pro své humanistické poselství nanejvýš aktuální.

Čapek v tomto podobenství o militaristickém maršálovi, který ohrožuje malý demokratický mírumilovný stát, vytvořil analogii k Adolfu Hitlerovi a k nacistickému Německu, ohrožující svobodné Československo. Současně je nevyléčitelná bílá nemoc, která postupně zachvacuje celý svět a ohrožuje všechny bez rozdílu, chudé i bohaté, paralelou na nakažlivost nacismu. Lék proti této nemoci nalezne chudinský lékař Galén, který jej chce dát k dispozici pouze pod podmínkou světového míru.

Režisér do filmového příběhu i přes původní nesouhlas Karla Čapka přidal postavu lékaře z ohrožovaného sousedního malého státu doktora Martina, který jako jediný zná po Galénově smrti tajemství jeho léku, čímž se mění původně pesimistický konec; naděje na záchranu lidstva a národa stále žije.

Hugo Haas natáčel jen v ateliérech (s výjimkou dokumentárních záběrů přesouvajícího se vojska) od 6. října do 1. listopadu 1937 během dvaceti filmovacích dní. Do davových scén obsadil kompars 137 mužů, 20 žen a 420 nezaměstnaných. Filmová verze si odbyla premiéru necelý rok od prvního uvedení hry, v prosinci 1937. Po mnichovských událostech 1938, kdy byl film okamžitě zakázán, se podařilo zachránit negativ, vyvézt jej do zahraničí a vyrobit francouzskou a anglickou verzi. Po válce se původní materiál vrátil zpět do Československa a s novými úvodními titulky 5. dubna 1946 (v pražském kině Moskva) a později 22. srpna 1958 (v kině Jalta) byl opět uveden do kin.

Divadelní hra i film varovaly před událostmi, jež se následně změnily ve skutečnost a vyvrcholily druhou světovou válkou. Tomuto i ve světové kinematografii ojedinělému počinu, kterému vévodí bravurní herecké výkony v čele s Hugem Haasem a Zdeňkem Štěpánkem, může z meziválečných dob konkurovat Chaplinův Diktátor (1940) a několik dalších děl. Záběry z natáčení jsou zachyceny v krátkém dokumentu Továrna na iluze (1937; r. Jiří Weiss).

Po téměř osmdesáti letech uvádí snímek zpět do distribuce Národní filmový archiv v digitálně restaurované verzi. Premiéra se uskutečnila v královéhradeckém Biu Central 22. září 2016. K vytvoření nové verze posloužil dochovaný vzácný a křehký negativ na hořlavém podkladu a pro přepis zvuku duplikační pozitiv (poprvé od uvedení ve 30. letech jsou filmu navráceny originální dobové úvodní titulky). Za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET proběhlo restaurování roku 2016 v laboratoři Magyar Filmlabor v Budapešti.