1989, Československo, Šestnáctý a sedmnáctý listopad, Národní třída a Mierové námestie, Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu, Havel a Dubček, Barrandov a Koliba, Klaus a Mečiar, Česko a Slovensko, 1993. První tři roky svobody byly současně poslední tři roky společného státu Čechů a Slováků...
Sametová nebo taky Něžná revoluce přinesla konec „monopolu“ komunistické strany na politickou moc a následně také konec monopolu státu na filmovou výrobu. Prvním „soukromým“ filmem se stal dnes už legendární Tankový prapor, který svým způsobem předběhl dobu – natáčel se totiž ještě v době, kdy platil ještě původní zákon o státní kinematografii. Státní rozpočet však brzy přestal s filmem počítat a ve stejné době, kdy Vít Olmer uvedl v kinech Nahotu na prodej, byly na prodej také filmové ateliéry na Barradově. V překotném porevolučním dění své místo na plátnech kin hledaly jednak slibné debuty mladých tvůrců (Obecná škola, Requiem pro panenku, Kouř, Všetko čo mám rád, Šakalí léta), stejně jako zavedení filmaři Súkromné životy Dušana Hanáka, Jídlo Jana Švankmajera), z nichž mnozí se k filmu vraceli po dlouhých letech – tak jako třeba Drahomíra Vihanová, která se svým portrétem zpěvačky Evy Olmerové postarala o malý společenský skandál nebo dokumentarista Karel Vachek, který se vrátil z emigrace, aby zachytil porevoluční „kvas“ společnosti v pronikavém snímku Nový Hyperion anebo Volnost, rovnost a bratrství. Stejně jako zakázaní filmaři, vracely se také zakázané filmy, rozletět do světa se tak po dlouhých dvaceti letech mohli třeba Skřivánci na niti Jiřího Menzela (se světovou premiérou na Berlínském festivalu) nebo Vtáčkovia, siroty a blázni Juraje Jakubiska.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
