Vybíráte filmy na léto a nevíte si rady, který zvolit? Oslovili jsme filmového kritika Martina Šrajera, aby pro vás vybral to pravé letní filmové osvěžení z našeho katalogu. Můžete se těšit na neprávem opomenutý český film, nový dokument nebo starší klenoty mezi světovými dokumentárními filmy.
Martin Šrajer je filmový kritik, který pracuje v Národním filmovém archivu jako redaktor portálu Filmový přehled. Zároveň působí jako redaktor čtvrtletníku Film a doba a šéfredaktor webu film/výchova. Spolupracuje s filmovými festivaly a přispívá do A2, A2larmu, Cinepuru, Dok.revue a dalších médií.
Martin Šrajer doporučuje:
Hrdinou prvního a dosud jediného celovečerního filmu Jana Těšitele je mentálně handicapovaný mladík, který utekl z domova a vydal se do Prahy. Během bloudění velkoměstem ale nenachází východisko z životní jednotvárnosti, jak doufal. Naopak se stále víc propadá do samoty a podléhá sebedestruktivním myšlenkám a pocitu, že nikam nepatří. Intimní, syrově realistické psychologické drama vyniká hereckým nasazením Patrika Holubáře, radikálním stylem i odvahou nechat na divácích, aby se s komplikovaným protagonistou sami popasovali.
Polodokumentární debut italského režiséra Alessandra Comodina, oceněný na festivalu v Locarnu, zachycuje léto na severoitalském venkově, jak jej prožívá neslyšící devatenáctiletý Giacomo a jeho šestnáctiletá kamarádka Stephanie. Minimalistický snímek o mládí, touze a přátelství, v němž se prolíná přítomné a minulé, natočil Comodin na základě přesvědčení, že velký rozpočet je překážkou omezující tvůrčí svobodu. Využil proto neherců, autentických lokací a spontánně vznikajících situací. Vznikl film neobyčejné lehkosti, plný dlouho doznívajících impresí.
Když Christo dětem ve třídě v jednu chvíli vysvětluje, co obnáší být umělcem, za hlavní předpoklad označuje vášeň. Chůze po vodě zas a znovu dokládá, že uznávaný bulharský umělec tuto zásadu bezezbytku naplňoval ve svém životě i tvorbě. Jakkoli ztraceně a frustrovaně během uskutečňování mnohaletého snu o chůzi po vodní hladině chvílemi působí, zápal pro věc jej neopouští. Jeho energií je nakažen i film, který v nepolevujícím tempu přibližuje realizaci projektu Floating Piers a zároveň ve druhém plánu skládá portrét umanutého génia.
Stephanie Spray a Pacho Velez svůj debut natočili na 16mm film, který spoluurčil rigorózní formu díla. Film sestává z 11 jízd lanovky směřující k posvátnému hinduistickému chrámu Manakamana. Každá z nich trvá okolo 10 minut a dialogy nebo mlčení cestujících jsou zaznamenány v nepřerušovaném záběru statickou kamerou. Délka jednotlivých úseků přitom odpovídá délce 16mm filmové cívky. Meditativní rytmus unikátního příspěvku k etnografické kinematografii mění naše vnímání času a zostřuje vnímavost vůči nepatrným obměnám a variacím.
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
