Agnès Varda, Jan Němec, Chris Marker, Peter Tscherkassky, Victor Kosssakovsky, Sergei Loznitsa a další… Deset tvůrců, deset různých autorských přístupů. Vybrali jsme pro vás přehlídku režisérů, jejichž díla stojí za pozornost bez ohledu na téma, dobu vzniku nebo počet cen.
Kdo někdy něco nesbíral? Letos devadesátiletá žijící legenda světového dokumentu Agnès Varda sbírá obrazy a vjemy. Jeden ze svých nejznámějších filmů věnovala sběračům, sběratelům i paběrkářům, kteří shromažďují nejrůznější věci, ať už z vášně nebo z nutnosti. Snímek Všichni možní sběrači a já získal cenu za Nejlepší evropský dokument v roce 2000.
Enfant terrible Československé nové vlny Jan Němec se navždy zapsal do filmové historie svým strhujícím debutem Démanty noci, zachycujícím ve stylu „snového realismu“ útěk dvou mladíků z transportu smrti. Restaurovaná verze filmu byla loni uvedena na festivalu v Cannes.
O dvě desítky let později zachytila v satiře Panelstory aneb Jak se rodí sídliště Věra Chytilová tragikomický obraz české normalizace. Představila vznikající sídliště jako strukturu, která nefunguje ani po hmotné, ani po lidské (morální) stránce.
Ve filmu Bez slunce/Sans Soleil z roku 1982 posunul režisér Chris Marker hranice dokumentárního žánru. Je to zároveň esej, montáž a směs dokumentu, fikce a filosofického komentáře, vznášející se v atmosféře snu a sci-fi. Hlavní témata představují Japonsko, Afrika, (vymazaná) paměť a cestování…
Nezvyklý vizuální i audiální zážitek nabízí krátký experimentální film rakouského avantgardního režiséra Petera Tscherkasskyho, který využívá metodu found footage. Film Outer Space vznikl „mučením“ filmového pásu amerického horrorového filmu The Entity.
66 Scenes From America je název filmu dánského režiséra Jørgena Letha, který ho pojal jako pohlednice z cest. Dlouhé záběry evokující malířské výjevy představují víceméně nahodilý výřez z americké reality, dohromady však skládající silně emblematický obraz Spojených států.
Své spoluobčany portrétoval převážně skrytou kamerou v roce 1963 režisér Bert Haanstra, který ve filmu Království u moře vykreslil originálním způsobem portrét Holandska a Holanďanů. Film nominovaný na Oscara zhlédlo ve své době více než 1, 6 milionu domácích diváků.
Jeden z nejzásadnějších současných ruských dokumentaristů Victor Kossakovsky debutoval v roce 1993 filmem Belovy, který získal ocenění na Mezinárodním dokumentárním festivalu v Amsterdamu (IDFA). Vdova Anna Fjodorovna Belova žije v malé vesničce společně se svým bratrem Michailem Fjodorovičem. Občas je přijdou navštívit jejich dva další bratři Vasilij a Sergej Fjodorovič. Pijí čaj a klábosí. Co by se zde mohlo stát…?
Ruský venkov ohledává ve svém filmu Dopis i známý běloruský autor Sergei Loznitsa. Vypravil se do odlehlé vesnice na severozápadě Ruska, kde ve starém dřevěném domě sídlí psychiatrická léčebna. V prostředí daleko od civilizace nezaslechnete srozumitelný lidský hlas a bolest je tu tlumená…
Třetím českým režisérem zařazeným do podzimního výběru je Karel Vachek, který v přelomovém roce novodobé české historie natočil film Spřízněni volbou. Film zachycuje politicky napjatou atmosféru mezi abdikací prezidenta Antonína Novotného a zvolením generála Ludvíka Svobody. Vachek se svým štábem pronikl do zákulisí tehdejšího politického dění a natočil pravdivou uměleckou reportáž ve stylu „direct cinema ".
Portál DAFilms.cz je výsledkem tvůrčí spolupráce 7 klíčových evropských festivalů dokumentárního filmu sdružených do Doc Alliance. Naším cílem je posouvat hranice dokumentárního filmu, propagovat jeho rozmanitost a podporovat kvalitní autorské filmy.
